Brnušáková knížky

Zapomenutá kouzelná země, zkráceně Zakouze, to je místo kde rostou zvláštní bylinky. Děda Hejkal je využívá k léčení, jeho netopýr Bojmír s nimi však provádí pěkné lumpárny. Jak si poradí králíček s divokým kocourem? Čím Bojmír zažene zlého tchoře, poplete žalobnici Vymetalovou, nebo donutí zloděje vrátit ukradené hodiny? Objeví Linda s Láďou ztracenou kamarádku a získá nakonec liška svoji původní barvu kožichu? Tohle všechno a další napínavá dobrodružství i veselé příběhy dětí a zvířátek najdete v knize s originálními ilustracemi, která je určena pro děti od 5 let.

Ukázka

Než Láďa s Lindou po koupeli v jezírku doběhli domů, potkali se u dubu s lištičkou. Pampe prospala ve stínu horké odpoledne a právě se chystala navštívit králíka. Děti vykročily z lesa na louku, kde Linda za chůze občas pohladila liščí kožich.

Náhle všechny vylekalo pronikavé volání: „Jen počkejte, až uvidím vaší mámu! Pěkně jí povím, že se její děti mazlí s liškou! Copak nevíte, že lišky mají vzteklinu?! A navíc je žlutá, možná má ještě ke všemu žloutenku!“

Děti se otočily a uviděly paní Vymetalovou, jak nese z lesa košík, nejspíš plný hub. Naštěstí se staré paní nechtělo jít přes louku k jejich domovu ihned žalovat, ale zamířila kratší cestou do vsi. Obrovský klobouk, na kterém zářila barevná stuha a ještě barevnější umělé květiny, se jí za rázné chůze pohupoval na hlavě.

„No nazdar!“ polekal se kluk. „Ta to určitě mamce poví a pak nebudeme smět chodit samy do lesa!“

„Já ale nejsem vůbec vzteklá,“ žasla nad tím nařčením Pampe.

„To sotva doma vysvětlíme,“ posmutněla holčička. „Maminka by nám opravdu nedovolila hladit lišku, měla by strach, že nás kousneš,“ vysvětlovala Linda. „Co budeme dělat?“

„Doběhnu pro radu k Bojmírovi,“ rozhodla Pampe. „Pozdravujte Tobyho, na něj už je pozdě, aby běžel se mnou. Netopýr určitě vymyslí dobrou radu sám i bez Hejkala.“

Děti běžely s nadějí domů, žlutá kamarádka pádila zpátky přes strážnou kytku do srubu za Bojmírem. Ten se právě probouzel v dobré náladě, zato veverka raději pro jistotu vyskočila na skříň. Netopýr vyslechl, jaký problém chce dětem způsobit jedna potřeštěná osoba. Přemýšlel, co by tak mohl zítra ráno použít za vhodné kouzlo na žalobnici Vymetalovou. „Nějak mě nenapadá, která kytka by pomohla proti pomluvám, žalování, nebo aby bába přestala úplně mluvit. Jenže zlou věc by mi Hejkal neodpustil, stačí, co jsem provedl tobě, Pampe.“

Liška se zamyslela: „Stačilo by, aby zapomněla, co vlastně viděla. Neznáš vhodnou kytku na zapomenutí?“

„Děda měl na zahrádce pomněnky, ale ty jsou spíš na vzpomenutí a také už dávno odkvetly. Jestli je má nasušené, to tedy vážně nevím, v jeho zásobách se nevyznám.“ Bojmír se zamyšleně drbal drápkem z konce křídla za velkýma ušima.

„A nevíš, co roste za pomněnkami? Kdybychom našli ZA POMNĚNKAMI rostlinu, dáme jí jméno Zapomněnka a ta by mohla být vhodná pro zapomenutí, ne?“

„Tys prostě chytrá, správná liška, Pampe!“ zajásal netopýr. „Letíme se tedy podívat.“

Bojmír přistál na keři v zahradě, žlutý kožich doběhl vzápětí k němu. Netopýr ukázal dlouhým prstem na místo, kde zbyl trs uschlých zčernalých stvolů a lístků. Po krásných kvítkách ani památky, zato za bývalou krásou pomněnek rostly houby. Oranžové voňavé houbičky. „Hurá, lišky!“ zvolal Bojmír. „Kde?“ otáčela se zvědavě Pampe.

„Ale ne, tady, tyhle houby se jmenují lišky. Děda je neposbíral, protože zapomněl, že tady rostou. Za pomněnkami rostou zapomenuté houby, tedy lišky Zapomněnky. To je ono, Pampe! Ať zítra Toby vyřídí dětem, že se nemusí bát. Brzy ráno ještě zvládnu doletět do vsi postarat se o tu bláznivou ženskou. Zato tebe nesmí už nikdo zahlédnout, na to dej pozor!“

Když děti s mámou mířili ke škole, zaslechli náhle zavolání: „Počkej, Lindo, musím ti něco moc důležitého říci, to budeš koukat!“ Máma i dcera se naráz otočily, protože to jméno patřilo jim oběma. Na nepřátelský hlas zareagoval i Láďa. S hrůzou pozoroval, jak si to k nim přes náves metelí paní Vymetalová, až se jí obrovský klobouk natřásá na hlavě. „Musím ti, Lindo, prozradit...“ řekla udýchaně, pak ale vyjekla, protože nad ní zakroužil netopýr a cosi jí ťuklo do klobouku. Překvapeně sundala nevkusnou ozdobu z hlavy, aby si prohlédla, co tam vlastně přistálo. Pak se její tvář nezvykle rozzářila, protože mezi květinami přibyla k ozdobám malá oranžová houbička. Spokojeně si klobouk zase nasadila, aby dopověděla větu: „Musím ti prozradit, že v lese rostou lišky!“ Volány jen zašustily, jak se babka hbitě otočila na podpatku.

„Ta paní Vymetalová není normální,“ prohlásila maminka, než dala Ládíkovi pusu na rozloučenou. „Kvůli takové hlouposti za mnou běží přes celou vesnici.“

• vydáno 2018
• ISBN 978-80-88088-82-0
• ilustrace: Lenka Šedivá
• Stran: 80
• Doporučená cena: 190 Kč

Koupit

• Objednat

Recenze, Ohlasy:

Recenze

Kniha Králíček Toby a liška Pampe - krásná kniha pro předškolní děti a začínající čtenáře.
Upoutá Vás zajímavý text a krásné ilustrace Lenky Šedivé. V MŠ jsem knihu přečetla dětem během týdne. Děti se vždy nemohly dočkat pokračování.
Vřele doporučuji

Ivana Abrhámová
Zámecká 839
26801 Hořovice

Kniha pro děti je nápadná krásnou pevnou vazbou a přitažlivou grafikou. Vyprávění v jednotlivých kapitolách se stává příjemným čtením pro děti i dospělé. Obsah knihy nikoho neurazí a pozitivně naladí dětskou duši. Grafika a obrázky v knize (Mgr. et Mgr. Lenka Šedivá) se harmonicky hodí k jednotlivým kapitolám knihy. Autorka textu Jana Brnušáková dostatečně osvědčila znalost dětské psychiky a její potřeby v současném přetechnizovaném světě.

Knihu doporučuji jako dárek dětem k četbě a také k procvičování četby (nahlas) dětí mladšího školního věku. Rodiče si mohou vážit této knihy, protože nezprostředkovává to, co některé nové knihy pro děti nabízejí, t.j. neexistující vesmírné bytosti, neslušná výraziva a diskutabilní výchovné konsekvence.

Recenzent: Prof. Dr. Josef Dolista, Ph.D.
Pracoviště: 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Datum: 13.8.2018